Rajče je králem každé zahrady. A přitom není nijak náročné — stačí vědět, co potřebuje. Tady je vše, co jsem se o rajčatech naučila a co ti pomůže mít letos bohatou sklizeň.

Výsadba — základ všeho

Rajčata vysazuj do záhonu po 15. květnu, až jsou ledoví muži za námi a nehrozí noční mrazy. Pokud sázíš do truhlíků nebo pěstebních pytlů, platí totéž.

• Rajče sázej hluboko — stonek dej do země až po spodní větvičky. Ze zakopané části stonku vyrostou nové kořeny a rostlina bude zdravější a odolnější. To je jeden z nejjednodušších triků, které opravdu fungují.

• Sázej do vlhké půdy, ideálně večer nebo za oblačného počasí. Přímé polední slunce ihned po výsadbě sazenici stresuje.

Místo a půda

Rajčata milují slunce — minimálně 6–8 hodin denně. Stinné místo znamená málo plodů, nezdravé listy a větší náchylnost k chorobám.

Půda by měla být bohatá na organiku. Přidej před výsadbou kompost nebo zralý hnůj. A pokud ho nemáš stejně jako já, tak třeba granulovaný hnůj. Rajčata jsou velcí jedlíci a chudá půda se projeví na výsledku.

Pokud pěstuješ ve stejném místě každý rok, střídej kultury. Když budeš stále vysazovat rajčata na stejné místo, tak to přivolá choroby. Ideálně dávej rajčata na stejné místo vždy s odstupem 3–4 let.

Zálivka — pravidelnost je klíč

Rajčata potřebují pravidelnou, stabilní zálivku. Nepravidelné zalévání (jednou moc, jednou málo) způsobuje praskání plodů.

Zalívej vždy u kořenů, ne shora na listy. Mokré listy jsou vstupní brána pro plíseň, zejména plíseň bramborovou, která rajčatům nadělá velké škody a ukončí ti tak úrodu dříve.

V horkém létě může dospělá rostlina potřebovat zalití každý den. Mulčování slámou nebo posekanou trávou výrazně pomáhá — zadrží vlhkost a ty nezaléváš tak často.

Vylamování zálistků — největší chyba začátečníků

Zálistky jsou výhonky, které vyrůstají v paždí listů — tedy v místě, kde list vychází ze stonku. Pokud je nevylámeš, rajče se promění v obří keř, který tvoří spoustu listů, ale málo plodů.

Vylamuj zálistky pravidelně, každých 5–7 dní, jde to nejlépe dokud jsou malé (do 5 cm). Odlom je prsty — nevydezinfikované nůžky totiž mohou přenášet choroby. 

U keříčkových rajčat se zálistky nevylamují. Pokud nevíš, jakou odrůdu máš, zkontroluj to na obalu semínek nebo sazenice.

Hnojení — rajčata jsou jedlíci

Rajčata jsou náročná na výživu. Základem je dobrý start díky kompostu v půdě — to ti dá dlouhodobou výživu.

Na přihnojení v průběhu sezóny pak funguje skvěle kopřivová jícha (ředěná 1:20) každé 2 týdny a nebo já je přihnojuji, dá se říct, univerzálním organickým hnojivem Hnojík.

Vyhni se přehnojování dusíkem. Příliš dusíku = krásné listy, ale prázdné místo, kde měla být rajčata.

Nemoci — jak jim předcházet

Nejčastější strašák rajčatových záhonů je plíseň bramborová. Projevuje se nahnědlými skvrnami na listech a plodech, které se rychle šíří za vlhkého počasí.

Jak předcházet plísni bramborové:

• Nezalívej shora na listy

• Zajisti dobré provětrání — nesázej příliš hustě

• Odstraňuj spodní listy, které se dotýkají země

• Při prvních náznacích odstraň postižené části a spal je

Dalším problémem je vrcholová hniloba — černé, propadlé místo na spodku plodu. Způsobuje ji nedostatek vápníku v kombinaci s nepravidelnou zálivkou. Řešení? Pravidelná zálivka a občas trocha drcené skořápky nebo kamenné moučky do půdy.

Sklizeň

Rajče je zralé, když jde lehce odtrhnout - lehce povolí a má sytou barvu. U červených odrůd to poznáš snadno, u žlutých nebo zelených se řiď konzistencí a popisem odrůdy.

Pokud přichází chladné počasí nebo hrozí plíseň, sklízej i mírně nezralá rajčata. Dozrají při pokojové teplotě na parapetu — nikdy je nedávej do lednice. Chlad ničí chuť a vůni rajčat, je to jeden z největších hříchů, které na rajčeti můžeš spáchat.

Semínka z vlastních rajčat — ušetři a měj je i příští rok

Ze zralého rajčete, které bys stejně snědla, si vytáhneš semínka na příští rok. Zadarmo, za pár minut práce — a navíc si postupně vypěstuješ rostliny, kterým se u tebe na zahradě daří nejlíp.

Ale pozor, jedna věc se musí ohlídat hned na začátku.

Nejdřív zkontroluj odrůdu

Semínka si schovávej jen z odrůd, ne z hybridů F1.

Hybrid F1 vznikl křížením dvou rodičů a jeho semínka ti příští rok nedají to samé rajče — dostaneš nevyzpytatelnou směs, často slabší a s jinou chutí. Máš s tím práci a výsledek tě zklame.

Jak to poznáš: na sáčku od semínek nebo u sazenice bývá u hybridu uvedeno F1. Když tam F1 není a je to stará nebo krajová odrůda, můžeš směle sbírat.

Ze kterých sbírám já

Datterino Nero je moje srdcovka. Jsou pevná, křupavá a sladší rajče jsem zatím neměla. Právě proto si z něj semínka schovávám — takovou chuť v obchodě nekoupíš.

Zuckertraube je zase taková klasika mezi cherry rajčátky. Spolehlivá a sladká, prostě jistota.

A tímhle se řiď i ty: sbírej z toho, co ti doopravdy chutnalo. Ne z toho, co ti zbylo na lince. Semínka schováváš proto, abys měla příští rok znovu přesně to, co tě letos potěšilo — a to se vyplatí vybírat podle tvé chuti, ne podle toho, co je zrovna po ruce.

Vyber správný plod

• Z rostliny, které se dařilo. Ne z té, co celou sezónu živořila nebo měla plíseň. Vybíráš si vlastnosti, které chceš mít příští rok.
• Plod nech dozrát víc, než bys ho chtěla sníst. Klidně ať je měkčí a přezrálejší — semínka jsou pak vyzrálejší.
• Vezmi plody aspoň ze dvou tří rostlin stejné odrůdy, ať máš pestřejší základ.

Krok za krokem

1. Rozřízni rajče a vydlabej semínka i s rosolem. Ten průhledný sliz kolem semínek tam patří — právě on je důvod, proč následuje další krok.

2. Přidej trochu vody a nech kvasit 2-4 dny. Skleničku dej na kuchyňskou linku, zakryj jen volně (papírovým ubrouskem, ne víčkem) a jednou denně zamíchej.

Může to smrdět a navrchu se udělá plíseň. To je správně, i když to vypadá hrozivě. Rosol kolem semínek totiž obsahuje látky, které brání klíčení — a kvašení ho rozloží. Zároveň se tím zbavíš části chorob, které by se semínky mohly přenést.

3. Odděl dobrá semínka od špatných. Do skleničky dolij vodu a chvilku počkej. Zdravá semínka klesnou ke dnu, dužina a prázdná semínka zůstanou plavat nahoře. Tu vrchní vrstvu slij a opakuj, dokud nemáš na dně čistá semínka.

4. Propláchni je v sítku pod tekoucí vodou.

5. Nech je pořádně uschnout. Rozprostři je v tenké vrstvě třeba na ubrousek, ať se nedotýkají, a nech na vzdušném místě 1-2 týdny. Nesuš je na slunci ani na radiátoru — vysoká teplota semínkům ublíží.

Jak poznáš, že jsou suchá: semínko se při ohnutí zlomí, neohne.

6. Ulož a hlavně popiš.

A napiš na sáček odrůdu i rok. Věř mi, že v únoru už si nevzpomeneš, co je co. Já si to popisuju hned, jak semínka rozprostřu sušit.

Malý fígl se sušením

Na papírový ubrousek se semínka přilepí a pak je z něj někdy hůř dostáváš.

Skvělým řešením je, že je necháš přilepená na ubrousku a uložíš je tak, jak jsou. Na jaře prostě ustřihneš kousek papíru se semínkem a zasadíš i s ním. Papír v půdě zetlí a rostlince nevadí.

Jak dlouho semínka vydrží

Rajčatová semínka vydrží klidně 4 až 6 let, často i déle, když jsou dobře usušená a uložená. Takže z jedné dobré sezóny máš zásobu na několik let dopředu.

A proč se to vyplatí

Semínka ze zahradnictví stojí pár desetikorun a nezruinují tě. Ale tohle není jen o penězích.

Když si roky sbíráš semínka z rostlin, kterým se u tebe dařilo nejlíp, postupně si vyšlechtíš rajčata přizpůsobená tvojí půdě, tvému počasí a tvojí zahradě. To si nekoupíš.

A ještě jedna věc — je to návyk, který dělaly naše babičky úplně samozřejmě. Mně se na tom líbí hlavně to, že jedna sezóna plynule navazuje na další. Nic nekončí sklizní.

Pěstuješ rajčata poprvé, nebo řešíš konkrétní problém na záhonu? Napiš mi — ráda ti pomůžu.

Nevíš, kde začít?

Přihlas se a dostaneš zdarma dva průvodce: 7 mýtů, které ti brání začít s vlastní zeleninou a Průvodce první zeleninou. Od pochybností k tvojí první sklizni.