Říjen je jeden z mých oblíbených měsíců. Venku nastává podzim a pomalu se začínají vybarvovat listy do krásných barev a já si můžu jen tak sednout na zahradu a kochat se. 

Zároveň právě tento měsíc rozhodne o tom, jaké bude příští jaro. To je na říjnu to nejhezčí - pracuješ v klidu a přitom si připravuješ celou sezónu dopředu.

Tady je, co bych stihla teď. A hlavně i to, co si klidně můžeš odpustit, protože polovina rad, které na podzim uslyšíš, tvojí zahradě spíš škodí.

Nejkratší přehled

Kdybys na zahradu měla v říjnu jen jedno odpoledne, udělej tyto tři věci:

• Nakup a připrav si česnek. Říjen se všeobecně doporučuje pro sadbu česneku. Ale já sázím v listopadu až prosinci, kdy už je teplota chladnější.
• Skliď to, co nesnese mráz — dýně, poslední rajčata, papriky, červenou řepu, celer.
• Přikryj půdu. Kompost, listí nebo mulč. Holá půda přes zimu chudne.

Zbytek je bonus.

Sklizeň: co sebrat teď a co naopak nechat

První mrazíky přicházejí na začátku října a rozdělí zahradu na dvě skupiny.

Skliď před prvním mrazem

 — když je přejede mráz, nevydrží pak ve sklepě. Zralé dýně poznáš podle toho, že stopka dřevnatí a do slupky jde těžko rýpnout nehtem. Dýně se po sklizni nechávají vyzrát zhruba 10-14 dní v teple kolem 20 °C, než jdou do sklepa. Slupka se tím dotvrdí a dýně pak vydrží měsíce místo týdnů. U hokkaida to platí obzvlášť.

Poslední rajčata a papriky

, klidně i zelené. Doma na parapetu nebo v papírové krabici s jablkem dozrají. Jablko uvolňuje etylen a zrání urychlí.

— silnější mráz jim uškodí.

Naopak nech venku

• Kapustu, kadeřávek a růžičkovou kapustu. Tyto tři po prvním mrazíku zesládnou — mráz v nich část škrobu promění na cukr. Sklízet je před mrazem je škoda.
• Pórek a mrkev vydrží v zemi dlouho, klidně je sklízej postupně podle potřeby.
• Polníček, pokud jsi ho v září zasela. Ten roste i pod sněhem.

Já osobně nechávám v záhonu mrkev i pór. A sklízím je tak dlouho, dokud půda není zmrzlá. Nemám chladný sklep na uskladnění zeleniny, takže mi stejně nic jiného nezbývá. A když na mrkev nasteleš například vrstvu listí, tak ti půda dovolí sklízet déle.

A ještě jedna věc, když už u rajčat stojíš: z nejchutnějších plodů si můžeš vytáhnout semínka na příští rok. Je to práce na deset minut a ušetříš si nákup. Jak na to popisuju v článku Jak pěstovat rajčata.

Připrav se na výsadbu česneku

Podzimní česnek se běžně sází od poloviny října do začátku listopadu, já doporučuji o něco déle se sadbou počkat na chladnější počasí. Ideálně ho vysaď od poloviny listopadu do prosince, aby jsi snížila riziko napadení fuzáriovou chorobou. Česnek sice potřebuje zakořenit, než půda úplně promrzne, ale nemá už vyrašit do zelena. Na jaře pak vystartuje dřív než jarní a je výrazně větší.

Až přijde na sadbu česneku, tak tady máš, jak na to:

• Rozděl paličku na stroužky až těsně před vysazením, ne dřív.
• Sázej špičkou vzhůru, do hloubky zhruba 3× výšky stroužku (u běžného tedy 5-8 cm).
• Rozestupy 15 cm v řádku, 25-30 cm mezi řádky.
• Místo slunné a nezamokřené. V mokré půdě přes zimu uhnije.
• Nesázej ho tam, kde loni rostla cibule nebo česnek. Dodrž aspoň tříletý odstup, než ho dáš na to samé místo.

A hlavně: nesázej česnek z obchodu. Bývá ošetřený proti klíčení a často je dovezený z jiného klimatu. Kup sadbový česnek nebo si vezmi od někoho, komu se daří.

Založ nový záhon — teď je na to nejlepší doba v roce

Tady je věc, kterou jsem se naučila tvrdě: záhon se nemá zakládat na jaře.

Své první záhony jsem stavěla v dubnu, protože na podzim jsem se k tomu nedostala — syn byl malý a já na to neměla čas. Zvládlo se to, ale bylo to zbytečně hektické. Stavěla jsem záhon ve chvíli, kdy jsem měla zároveň předpěstovávat sazenice.

Kdybych to dělala znovu, jdu do toho v říjnu. Zima za mě udělá práci, materiál mi padá pod nohy (listí, tráva) a na jaře už jen zaseju.

Proč přesně a jak na to krok za krokem rozepisuju v článku Proč se záhon zakládá na podzim. A jestli tě zajímá, čeho se u prvního záhonu vyvarovat, mrkni i na 7 chyb, kvůli kterým první záhon zklame — jednu z nich jsem udělala taky.

Úklid: co pryč a co na kompost

Podzimní úklid není o tom, aby zahrada vypadala jako vysátý koberec. Je o tom přerušit koloběh chorob a jinak nechat být.

Tyto věci nedávej na kompost

• Spadaná a shnilá jablka i ta, co zůstala viset na větvi (takzvané mumie). Jsou to zásobárny nákazy na příští rok.
• Napadené listí z ovocných stromů.

Tyto věci naopak na kompost patří

• Zdravá nať, listy a zbytky ze záhonů
• Posekaná tráva
• Kuchyňské zbytky rostlinného původu
• Listí ze zdravých stromů
• Nať rajčat i napadená plísněmi. Tato plíseň je podle nových studií aktivní jen na živých částech rostlin rajčat, takže jakmile se nemá na čem živit, tak už není nebezpečím pro další sezonu. Ale je dobré na kompostu přes zbytky rajčat přehodit jinou organickou hmotu nebo hlínu, ať ti to pak nelítá po zahradě. Jak plísni předejít, popisuju v článku Plíseň na rajčatech bez postřiku.

Malá vsuvka o kompostu: já jsem u něj zpočátku tápala. Nejdřív jsem koupila plastový kompostér a házela do něj všechno, jak mě napadlo — a žádný kompost z toho nevznikal, zbytky zůstávaly suché a v celku. Pak jsem měla dřevěný, ale jen 0,5 × 1 m, a ten zase vysychal ze všech stran. Dneska mám dva o rozměru 1 × 1 m: naplním první a mezitím, co plním druhý, se mi v tom prvním konečně tvoří kompost. Menší než metr krát metr bych už nedělala — malá hromádka se nikdy nezahřeje.

Přikryj půdu — nejdůležitější věc z celého října

Kdybych měla vybrat jedinou věc, která dělá největší rozdíl a přitom ji skoro nikdo nedělá, je to tato.

Holá půda přes zimu chudne. Déšť z ní vymývá živiny, mráz rozbíjí strukturu a na jaře je slehlá a mrtvá. Přikrytá půda naopak žije dál — půdní organismy pod přikrývkou pracují a na jaře máš připravený záhon.

Čím ji přikrýt

• Kompostem, klidně i nezralým. Přes zimu dozraje.
• Listím — to máš teď zdarma pod nohama. Jen ne ořešákové, to brzdí růst.
• Slámou nebo posekanou trávou v tenké vrstvě.

Nic se nezarývá. Jen to rozhrneš na povrch a necháš to být. Na jaře zbytky odhrneš a seješ.

Ovocné stromy a keře

Říjen je nejlepší měsíc na výsadbu. Stromek zasazený teď má do jara několik měsíců na to, aby zakořenil, a na jaře rovnou vyrazí. Jarní výsadba mu takový náskok nedá.

A nasaď lepové pásy. Na kmeny jabloní přijdou pásy proti píďalce podzimní — samičky nemají křídla a na strom lezou po kmeni. Pás je zastaví. Dej ho do výšky zhruba 50 cm a kontroluj, aby pod ním nezůstala mezera.

Co si naopak odpustit

A teď to, co většina podzimních návodů říká a co bych já nedělala.

• Rytí. Rytím rozbiješ strukturu půdy a podzemní vlákna hub, která rostlinám roky pomáhala. Navíc vytáhneš na povrch spící semena plevele a na jaře můžou krásně všechna vzejít. Místo rytí jen přikryj povrch.
• Uklízení do posledního stébla. V dutých stoncích, v listí a v hromádce klestí ti přezimují slunéčka, zlatoočky a škvoři — tedy přesně ti, kdo ti v květnu vyřeší mšice. Když na podzim uklidíš dokonale, na jaře nemáš spojence. Nech aspoň jeden kout, kde se nesklízí. Nikdo ho nevidí a udělá ti velkou službu.
• Řezat trvalky u země. Suché stonky chrání kořeny před mrazem a semeníky přes zimu živí ptáky. Nech je do jara.
• Pálit listí. Je to materiál, který ti spadl zdarma. Buď ho dej na kompost, nebo rovnou na záhon.

A pokud máš slepice

Říjen je čas připravit kurník na zimu. To nejdůležitější není zateplení, ale větrání — slepice si v noci kurník zadýchají a je tam vlhko a to je horší než mráz. U nás se mi kvůli tomu jednou začala u stropu kurníku dělat plíseň.

Jak zimu se slepicemi zvládnout a co jsem se naučila o vodě, která pořád zamrzá, popisuju v článku Jak jsme začali se dvěma slepicemi na malé zahradě.

A hlavně

Říjen není měsíc, kdy se něco stihnout musí. Je to měsíc, kdy si zahradu můžeš konečně užít — bez spěchu, bez seznamu, co všechno hoří.

Když na podzim stihneš vysadit česnek a přikryješ půdu, udělala jsi to podstatné. Zbytek počká a nic se nestane.

Nevíš, kde začít?

Jestli tě zahrada láká, ale vždy tě něco zastaví, napsala jsem průvodce, které ti pošlu zdarma.

7 mýtů, které ti brání začít s vlastní zeleninou — sedm vět, které si o zahradě říkáme ("nemám dost místa", "mně všechno uschne", "je to drahé"), a proč ani jedna z nich není pravda. U každé jedna konkrétní věc, kterou uděláš tento týden.

Průvodce první zeleninou — ředkvičky, salát a hrášek krok za krokem. Přesně to, co na svůj nový záhon zaseješ jako první.

Od pochybností k tvojí první sklizni.

Mohlo by tě zajímat